Řekl mi,jak
dívky lehce tančily, řekl mi, jak ale pak náhle jim ztěžkly nohy řekl je to vždycky někde uvnitř, a vidíš to jen ty řekl přece bys neuhodil člověka! smích lidí vyfoukl sklenář do vysoké duté vrby můžeš jí žalovat, řekl. Dlouhé ticho. Po bouřce přichází déšť po dešti smrt a zmrtvýchvstání! snad Bylo to v noci, v noci jsme šli bláznivě do polí a modlili se k tobě, Bože, který nás miluješ, vroucně vroucně vroucně miluješ! |
V autobusu v noci jelo 10 párů
bílých lišek povídalo si o mracích, jak nejdou, nejdou ulovit, zvláštní poprvé to řekly nahlas nikdo nečekal to, co se pak stalo, Jakpak by mohl?! Jako by se vypnul zvuk a autobus vybuchl jasem. 10 párů lišek ruku v ruce v noci letí jak modlitby nehledíc dolů zcela klidně a přece jen ty to víš klidné ale slzy jim tekou jak Rýn a ony ví jdem do mraků z lovců stanou se oběti mraky mraky mraky co jste říkaly? Já neslyším neslyším neslyším… |
kpsmch
kr
na tvém prahu
i na svém
lásku
prahnu
to je celé
Hrom
Jedna
Jednou
Jedenkrát
„Taky jsem to už dnes četl“ „Ano“ „Ano“
„Ano, vím!“
Slova burácejí a požírají se…
cos přečtl
nic neznamená
jen propadá
mřížovím
očí
oč běží
oč
?
Smutné pláně
Veselý král shlíží
do
trychtýře…
Co vidíš?
Táže se
páže.
3 trojky
kulaté
2 louky
v srdci
dámu
na žebrotě
milý kamaráde,
král pláče!
pak už však
nelení!!!
pevný provaz
dolů letí
pouto záchrany!
však dáma
pohrdá
do luk
utíká se…
král, už klidně,
pláče.
Už vychází slunce a trychtýřem prýští
nebít sama sebe
nelze
šeptá páže
a na slunečném oři
něžně opouští tě,
králi!
Babička zakopla
babička zakopla a spláchla se do záchoda
dědeček zakopl a zamotal se do klubíčka
maminka zakopla a spadla do kafíčka
tatínek zakopl a řekl: „lahoda, lahoda!“
Kočoláda
Kočoláda – hip hip hej – moc ji nejez, budeš nemocnej!!!
nejim ji nejim
já se láduju zelim, červenym zelim,
taky někdy řepou, červenou řepou,
až mi z toho
z uší červený zajíci LEZOU!
časem taky pak
zčervená ti zrak…